Zanechte nám na sebe kontakt, brzy se Vám ozveme s nabídkou

nebo
Pomáhá Vám
21. 11. 2018
Mějte svojí vizi a držte se jí.

Filip Muška

Workplace Consultant, CBRE

PropTech konference Friendly Buildings aneb Jak na inovace v pracovním prostředí

Jaká je budoucnost kancelářských prostor nebo jak to udělat, aby se zaměstnanci cítili v práci lépe? Tyto a mnohé další otázky řešila historicky první PropTech ( = Property + Technology) konference Friendly Buildings, která se uskutečnila 1. listopadu v holešovické La Fabrice. Nemohli zde chybět přední vývojáři, architekti a odborníci z různých příbuzných oborů, ale ani ti, kteří sami v kancelářích pracují a zajímají se o nejnovější trendy. Přinášíme vám ochutnávku toho nejzajímavějšího, co na konferenci zaznělo.

Celou konferenci zahájil krátkou řečí Josef Šachta, CEO Sharry Europe, který návštěvníkům představil novou PropTech asociaci pro Česko a Slovensko. Jejím cílem je vytvořit platformu pro setkávání, sdílení know-how a společnou diskuzi nad tématy spojenými právě s pracovním prostředím.

BLOK 1 – Opravdu potřebujeme inovace?

První ze čtyř tematických bloků odstartoval architekt Vladimír Mašinský, který mimo jiné navrhoval zastřešení pro olympijský stadion v Londýně. Klíčovým tématem jeho přednášky byla především flexibilita v oblastech komerčních realit s ohledem na makro trendy, které se dějí ve světě. Konkrétně zmínil demografické změny, ekonomický růst či potřebu udržet mladé talenty ve firmách. Dále se dotknul tématu CO2 negativních budov a nastínil budoucnost termínů coliving a coworking.

Vladimír Mašinský o budoucnosti coworkingů.

Ivo Hrdina ze společnosti JuiceUP se následně věnoval konkrétním faktorům, které ovlivňují spokojenost zaměstnanců ve firmách. Ve své přednášce se věnoval tématu happiness managementu či vlivu atraktivity pracovního prostředí na výkony zaměstnanců. Na 60 % manažerů podle něj selhává ve své práci a jsou jedním z hlavních důvodů, proč z firem lidé odcházejí.

„Inovace jsou nezbytné a posouvají nás dál. Náš svět i svět práce se mění, základní potřeby lidí, jako je důvěra či potřeba se setkávat, ale zůstávají,“ vysvětlil Hrdina, který rovněž představil výzkum pomáhající firmám na cestě k lepšímu firemnímu prostředí. V rámci výzkumu jsou zaměstnanci dotazováni, kdy se například naposledy cítili pohlceni prací a jak s tím pracovní prostředí souvisí. „Práce mě baví, ale nemohu se v kanceláři plně soustředit. Nejlépe se mi pracuje doma nebo v kavárně,” zaznívá často od respondentů.

Kromě svého výzkumu hovořil také o výzkumu společnosti Google, který se soustředil na úspěšnost ve vývojářských týmech. Do něj Google zapojil i psychology a sociology, díky kterým zjistil, že je pro zaměstnance velmi důležitá důvěra v prostředí, ve kterém pracují, a ve kterém mohou svobodně sdílet své názory. Firmy jako Apple, Facebook a Samsung inovují svá kancelářská prostředí tak, aby se zde mohli lidé potkávat a cítili se v nich příjemně. Právě díky možnosti setkávání lidí z různých týmů jsou lidé produktivnější – v průměru až o 36 %.

Obecně se k inovacím Hrdina staví pozitivně, pokud však mají v dané společnosti opodstatněný význam. Z konkrétních řešení, jak vylepšit pracovní prostředí, navrhnul například telefonní budky, kavárny, speciální nábytek propojený s IT technologiemi, vozový park či možnosti parkování. Z těch procesních pak home office či pružné pracovní úvazky.

Návrhy řešení pro pracovní prostředí podle Iva Hrdiny.

První blok zakončil Filip Muška, Workplace Consultant CBRE, který svůj výstup otevřel výzvou k zamyšlení se nad tím, proč některé inovace nefungují. Aby inovace byla úspěšná, musíme podle Filipa Mušky vědět, proč ji děláme. Jakmile má management jasnou a smysluplnou vizi, může začít realizovat dílčí cíle. Těmi jsou invence, adopce a difúze. Invencí v pracovním prostředí mohou být nové technologie nebo inovativní pracovní prostředí. Je pak na managementu, aby vybral vhodnou invenci, dokázal ji správně zakomponovat do společnosti a komunikovat směrem k zaměstnancům. Často adopce takové invence ztroskotává na tom, že není v souladu s firemními cíli a kulturou. To vnímají samozřejmě zaměstnanci, jejichž důvěra v management klesá a stejně tak nevidí smysl v takové invenci.

Filip Muška se dále ve své přednášce věnoval inovativním pracovním prostředím. Hostům konference představil dva koncepty; první je tzv. activity based koncept a druhý je agilní. Activity based koncept se vyznačuje zaměřením se na potřeby jednotlivců, všechna pracovní místa jsou sdílená a tento koncept podporuje komunikaci napříč společností. Na druhou stranu agilní koncept dává do popředí týmové potřeby, vhodný je pro projektově orientované společnosti a po dobu projektu mohou mít zaměstnanci přiřazená pracovní místa.

Filip Muška: "Mějte svojí vizi a držte se jí"

Společná diskuze – Změny firemní kultury a budoucnost kancelářských prostor

Po prvním bloku přednášek se rozvinula volná diskuze, v rámci které se řečníci dotkli zejména problému změn firemní kultury, zvláště pak těch, které vyžadují opuštění komfortní zóny. Aby tyto změny byly ze strany zaměstnanců dobře přijaty, je zapotřebí především vhodné komunikace z pozice managementu. Vladimír Mašinský otázku uzavřel s tím, že změna firemní kultury je dlouhodobý proces, kterému by měl vždy předcházet výzkum – například v podobě focus groups.

Na otázku, zda v budoucnu bude více coworkingových prostor nebo klasických kanceláří, se všichni shodli na tom, že coworkingů bude přibývat. Tento trend jde ruku v ruce se změnou životního stylu zaměstnanců a s nedostatkem kompetentních lidí ve firmách. Podle odborníků bude přibývat lidí pracujících na volné noze, kteří svůj čas rozdělí mezi více firem a pracovat budou právě z coworkingů. Vlivem toho se budou kancelářské prostory zmenšovat a společnosti si tak budou moci dovolit sídla na lukrativnějších adresách.

BLOK 2 – Jak se dostat dovnitř a ven?

Ve druhém bloku nás zaujaly přednášky Michala Maxy a Tomáše Vejra z ČSOB, kteří se věnovali tomu, jak zabezpečit přístup do budov pomocí nových technologií. Michal Maxa hovořil o využití biometrie pro přístup do budov i o konkrétních metodách, jako je otisk prstu, geometrie ruky, obraz krevního řečiště či 3D sken obličeje. Teorii podpořil i příkladem z praxe – konkrétně zavedením biometrické technologie krevního řečiště v budově ČSOB. Tuto metodu vybrali díky její neměnnosti. Zaměstnancům tak stačí ke vstupu do budovy jen dlaň ruky. 

 

Michal Maxa představuje bezkontaktní čtečky pro načítání krevního řečiště z dlaní.

Tomáš Vejr se následně věnoval problematice automatizace vrátného při vjezdu do budovy. Dříve identifikace probíhala pomocí zaměstnanecké karty nebo občanským či řidičským průkazem, což bylo velmi zdlouhavé. Díky zavedení inovativního systému rozpoznávání SPZ se odbavení u vjezdu urychlilo o 70 % a přineslo další výhody v podobě online správy, reportingu o četnosti vjezdů či možnosti nastavení sdílených vjezdů. Jedinou obtíží jsou zašpiněné nebo zasněžené SPZ v zimních měsících. V takovém případě je stále potřeba vrátný, který pomáhá SPZ očistit.

Tomáš Vejr o výhodách a omezeních nového identifikačního systému.

BLOK 3 – Jak interagovat s vaší kanceláří?

Změnám na kancelářském trhu se věnoval také Šimon Opekar ze společnosti Techo. Právě tyto změny způsobily, že se dnes Techo kromě dodávání kancelářského nábytku zaměřuje na poskytování komplexního řešení interiérů s důrazem na funkčnost prostor. Podle Opekara je nezbytné, aby byly kancelářské prostory tvořeny s ohledem na maximální možný komfort zaměstnanců. Jen tak bude čas strávený v nich využitý skutečně efektivně. Firmy si rovněž uvědomují, že podoba kanceláře může být konkurenční výhodou v boji o talenty a může posílit firemní značku. 

A jak vidí Šimon Opekar budoucnost v pracovním prostředí? Sběr dat a analýza pracovního prostředí nebude nic výjimečného, své uplatnění najde také umělá inteligence nebo virtuální realita.

O trendech v kancelářském prostředí hovoří Šimon Opekar.

BLOK 4 – Cool služby přímo v kanceláři

V posledním bloku představil Tomáš Slonka Laundrybox – startup, který lidem šetří čas od praní a žehlení. V praxi to funguje tak, že Laundrybox do kancelářské budovy umístí skříň, které mohou zaměstnanci svěřit své oblečení a služba se postará o jeho vyprání a vyžehlení. Díky tomu, že se oblečení vyčistí na místě s nižším nájmem a kurýr vyzvedává oblečení z několika budov, je služba levnější než klasická čistírna nebo služby concierge.

Na závěr bychom rádi zmínili přednášku Karla Pelána z IWG, skupiny zastřešující například značku Regus, která vytváří profesionální zázemí pro firmy s důrazem na efektivitu. V současné době pracují na otevření nového coworkingového centra Spaces v budově Albatros na Národní třídě, jehož otevření je v plánu na jaro 2019. V následujících dvou letech plánují rozšíření Spaces také o budovy Nile v Karlíně, Parkview na Pankráci a Smíchoff na Smíchově.

Making any space work? V IWG si dokáží poradit s jakoukoli budovou.

A jak bychom konferenci zhodnotili?

Pilotní ročník se vyvedl poměrně dobře. Některá témata nás zaujala více, jiná méně. Z hlediska obsahu přednášek a řečníků samotných byla konference na velmi dobré úrovni s výborným potenciálem do budoucna. Obecně přinesla mnoho inspirativních myšlenek, za které děkujeme a těšíme se na další ročník.